tvorba profesionálních webových stránek
"Být připraven je nejdůležitějším předpokladem úspěchu."
- Henry Ford

Daňová evidence –­­­ mám povinnost ji vést a jak?

Daňová evidence je v podstatě nutností každého podnikání. Je vyžadována na základě zákona o dani z příjmu. Možná ji znáte pod názvem „jednoduché účetnictví“, avšak nyní zákon užívá pouze termín daňová evidence. Od účetnictví se daňová evidence liší tím, že je jednodušší a jejím hlavním smyslem je stanovení základu pro výpočet daně z příjmu. Daňová evidence se týká podnikajících fyzických osob, neboli osob samostatně výdělečně činných a z rozdílu daňově uznatelných příjmů a výdajů z ní zjištěných se pak stanoví základ daně a vyměří samotná daň z příjmu. Ačkoli daňová evidence dá podnikatelům „míň zabrat“ než účetnictví, i tak její vedené může být hlavně pro začínající podnikatele „španělskou vesnicí“.

Daňová evidence –­­­ co musíte vědět

Uvedeme-li si některé základní právní předpisy pro daňovou evidenci, jde především o zákon o dani z příjmu a zákon o vedení účetnictví. Daňovou evidenci si mají vést právě ti podnikatelé, kteří nejsou účetními jednotkami, a tudíž jsou z režimu zákona o vedení účetnictví vyňati. Jedná se o fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, jejichž roční obrat nepřesahuje 25 mil. Kč. Obě podmínky musí být splněny současně a z uvedené definice je jasné, že daňová evidence se tudíž bude týkat živnostníků a osoba jinak samostatně výdělečně činných.

V rámci daňové evidence je povinné si vést údaje o příjmech a výdajích, a dále o majetku a závazcích. Zákon však neuvádí, jakým způsobem je třeba si tyto záznamy vést, a tudíž zůstává na podnikatelích, jak si budou daňovou evidenci vést. Podstatné je stanovení základu daně na základě daňové evidence a možnost prokázání správnosti údajů příslušnými doklady.

Příjmy a výdaje se vedou v takzvané peněžní knize. Nezaleží na tom jak a jestli si podnikatel příjmy a výdaje nějakým způsobem dělí, význam má pouze dělení na tzv. daňové a nedaňové příjmy a výdaje, které jsou vymezeny v zákoně o dani z příjmu. Jedná se zjednodušeně řečeno o příjmy, z nichž podle zákona daň platíte a výdaje prokazatelně uplatněné v souvislosti s podnikáním, které si od nich můžete odečíst.

Dále se vede evidence závazků, která musí obsahovat, veškeré dluhy a pohledávky za dané účetní období (1 rok)  související s podnikáním.

A nesmíme zapomenout ani na evidence majetku. Rozlišujeme drobný majetek, který není povinnost evidovat a dlouhodobý majetek. Drobný majetek je takový, jehož cena nepřevyšuje hodnotu 40 000 (u hmotných věcí, u nehmotných je to 60 000 KČ) Kč a doba užití je kratší než 1 rok. Hodnota dlouhodobého majetku je pak vyšší a doba užití delší než jeden rok. O dlouhodobém majetku si vedeme i další údaje a dělíme ho na hmotný (nemovitost, stroj) a nehmotný (software). Z dlouhodobého majetku pak uplatňujeme odpisy na dani, jelikož se jedná o majetek, který se využívá déle než rok.

Další důležitou povinností je tzv. inventarizace, kterou zákon ukládá provést vždy na konci každého roku. Při ní se musí zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů.

Nutno ještě podotknout, že podnikatelé, kteří jsou plátci DPH, si ještě musí vést evidenci pro tyto účely. Dále je zde také povinnost si doklady o daňové evidenci archivovat po stanovený počet let.

Jak na daňovou evidenci „vyzrát“

Pokud vás vše výše zmíněné „vyděsilo“ a máte pocit, že se v daňové evidenci ztrácíte, nezoufejte. Na internetu existuje celá řada programů, jež vám její vedení usnadní. Případně je možné nechat si ji vést od externí společnosti, která se specializuje na účetní služby. To vám zajistí, že při případné daňové kontrole budete mít vše v pořádku a budete se moci věnovat podnikání „s klidem v duši“.